V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ DOJDE K ÚPRAVĚ BLOGU, OMLOUVÁM SE ZA PŘÍPADNÉ ZMATKY A NEPŘÍJEMNOSTI


Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 22:01 | Reagovat

Lehčí příběh o strachu a jeho velkých očích - pěkně jsi to napsala! Dávám tě do Výběru, strach nemusí končit jen smutně a je fajn si přečíst o mladistvých příhodách ze života :-))

2 taborovky taborovky | 28. ledna 2018 v 16:03 | Reagovat

[1]: Díky moc...jsem moc ráda

3 rydlzdenek rydlzdenek | E-mail | 13. dubna 2018 v 17:01 | Reagovat

Taky jsme chystali stezku odvahy. Bylo to na okraji malé vesnice
několik kilometrů od hlavního města. Vedoucí tabora byla předem
informovaná, že několik stavení od tábora bydlí, nějaký Bouchal,
kdysi odsouzený vrah, který si to už odseděl a byl to takový
starý bručoun. Bydlel v polorozpadlé chatrči a s nikým nekomunikoval.
My jsme chystali tu stezku opačným směrem od toho jeho stavení,
směrem k městu. Některé instruktorky, aby byla větší sranda,
tak se tajně převlékly do bílého prádla a schovaly se
na klíčových místech. Když to začalo, tak některá děcka, aby
si dodala odvahu tak cestou mluvila. Takže ta tma byla plná
mluvení a roztřesených dětských hlasů. Hlavní vedoucí se schovala
na konci té stezky, blíže k městu, aby některé děcko nepřešlo
mimo a neztratilo se. Stezka vedla podél chodníku mezi vesnicí
a městem. Nikdo z nás netušil, že zrovna ten den a tu noc
se po tom chodníku budou vracet lidi z letního kina.
Domorodí mládenci, když tam viděli instruktorky pobíhat
v nočním prádle, to bylo něco pro ně ! A byla tma, jak
v pytli, a hlavní vedoucí slyšela přicházet ty lidi a protože
byla tma a rozsvítit se bála, tak v každé druhé postavě
viděla toho Bouchala ! Celá hra se honem ukončila, děcka
spočítala a nahnala do stanů a vedoucí s vyděšenýma
instruktorkama přebírali v kuchyni zásoby alkoholu
nachystaného k nějaké chystané oslavě.
Tak to je můj zážitek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.