Ahoj! Hledáš hry na tábory a akce s dětmi?

Na tomto blogu najdeš již více jak 100 zajímavých her!!!!

Tak se nech inspirovat.
Nezapomeň mi napsat svůj názor a zkušenosti, budu ráda.

Šípkový Růžák

15. dubna 2016 v 21:21 |  Srandovní pohádky na dobrou noc
V jednom malém království žil král s královnou a měli syna, kterého chtěli oženit. Pomalu se blížili princovi osmnácté narozeniny. Ale bohužel o svatbu ani náhodou zájem neměl. Místo aby myslel na vdavky, měl plnou hlavu fotbalu, hokeje a tenisu. Rodiče už dávno chtěli přenechat vládu na něm, aby si mohli odjed na vysněnou dovolenou na Kanárské ostrovy, kde by si konečně po dlouhé době pořádně odpočinuli. Ale syn jako by je neslyšel, pořád měl plno výmluv a žádná princezna mu nebyla dost dobrá.




Jednoho večera se královně zjevila dobrá víla a ta jí poradila: "Vím co, vás trápí vaše veličenstvo, a také vím, kdo vám s tím může pomoci. Na kraji lesa, hned vedle mohutného dubu žije jeden čaroděj, vypravte se za ním a on vám určitě pomůže."
Královna nestihla ani poděkovat a víla byla pryč, hned vzbudila svého muže a vše mu pověděla a ráno se vydali na cestu.
Bloudili dlouhé hodiny, až našli mohutný dup a pod ním chaloupku. Když na ní zaklepali, ve dveřích se objevil stařík s bílým plnovousem. Královna mu vylíčila jejich trápení a moudrý čaroděj po chvilce přemýšlení zamířil ke kotlíku a něco začal vařit, po pár minutách se vrátil se dvěma lahvičkami a velkou knihou. Podal vše královně se slovy: "tu růžovou lahvičku dejte zahradníkovi a tu bílou princovi zbytek najdete v knize." A vyprovodil je ven.
Král s královnou na sebe jen nechápavě pokukovali. Když se vrátili na zámek, královna vzala knihu a začala listovat a najednou jí to všechno došlo. Ta kniha totiž nebyla žádná kouzelnická kniha, byla to pohádka o Šípkové Růžence.
Celá šťastná zamířila okamžitě za zahradníkem a nakázala mu, aby kolem celého zámku vysadil šípkové keře a polil je růžovým lektvarem. Když tak zahradník učinil, šípkové keře během několika sekund obrostly celý zámek.
Potom královna zavolala svého muže a nařídila mu, aby se sbalil, že jedou na vysněnou dovolenou. On však ničemu nerozuměl, ale královna mu hned vše vysvětlila a nařídila, aby donutil syna vypít ten druhý lektvar. V tom žádný problém nebyl, zašel do jeho pokoje a donesl mu sklenku s džusem. Princ ho nestihl ani celý vypít a už spal jako dudek.
Král s královnou si dobalili a odjeli.
Druhý den ráno, ostatně jako každý den se za princem přišel podívat jeho kamarád Jirka. A jaké to pro něho bylo překvapení, když objevil zámek v tak zanedbaném stavu, ale i přesto se dostal dovnitř a na zemi viděl ležet spícího prince a hned mu bylo jasné, co musí udělat: "musím jít do světa a najít princeznu, která ho vysvobodí." A tak se tedy vydal do světa.
Šel dlouho na sever, prošel havraními lesy a dechberoucí roklinou až narazil na zámeckou zahradu ospalého krále, na které se opalovala krásná princezna.
Jirka celý šťastný přelezl plot a šel krasavici oslovit.
"Dobrý den přeji, krásná princezno, jsem vyslanec prince s růžového království a mám vás pozvat na jeho zámek."
Princezna si pomalu sedla zívla a zeptala se: "jak moc daleko je to vaše království?"
"No je to tímhle směrem a musíme projít přes dechberoucí roklinu a havraní les."
Princezna jen vytřeštila oči: "tak daleko to bych se nestihla vrátit večer domů, abych mohla jít po večerníčku spát. Vyřiď svému princi, že to je neslýchaná drzost zvát někoho kdo bydlí tak daleko. A teď už jdi, chci si zdřímnout."
Jirka se zmohl jen na ano vaše výsosti a velmi rychle ze zahrady zmizel.
Šel, šel a šel, až došel k velkému rybníku a hned za ním se tyčil až k nebesům překrásný zámek královny Krásnomily. Jirka se rozhodl, že zkusí štěstí tam.
Královna ho velmi mile přijala a vyslechla. Okamžitě nařídila, aby připravili kočár a aby se princezna připravila na cestu. Jirka byl na svůj úspěch pyšný a už viděl, jak mu princ děkuje za to, jakou krasavici mu našel.
Ovšem když se blížili k dechberucí roklině najednou kočár zastavil a princezna na celé kolo začala ječet: "nemám make-up, nemám make-up, takhle se princi ukázat nemůžu. Kočí otočte koně, jedeme zpátky."
Marně Jiřík naléhal, že i tak je krásná a že se po cestě můžou někde stavit a koupit nový, ale princezna se nedala přesvědčit. A tak Jirka byl opět na začátku svého pátrání.
Když se zklamaně procházel roklinou, uslyšel líbezný zpěv. Neodolal mu a vydal se za hlasem, až dorazil k malému hrádečku, který jakoby byl vytesán přímo do stěny rokliny. A před ním spanilá dívka zalévala kopretiny a přitom si zpívala.
Jiřík k ní přistoupil: "Buď zdráva slečno, má vaše panství nějakou princeznu, jednu velmi nutně potřebuji."
Dívka se usmála: "Já jsem princezna Lenka a bydlím v tohoto hradu, na co hledáš princeznu?"
A Jiřík jí vše vysvětlil. Princezna neváhala ani chvíli: "Když potřebuje tvůj princ pomoci, pomůžu ráda. Počkej chvilku tady, hned se vrátím a vyrazíme."
Když se princezna vrátila, Jiřík nevěřil svým očím a brada mu pořádně spadla. Měla nádherné šaty a teď už opravdu jako princezna vypadala.
"Budu se vašemu princi líbit?" Zeptala se. Jiřík kývl hlavou na souhlas. Zavřel pusu a vyrazili k zámku vysvobodit prince.
Když došli až ke spícímu princi. Princezna se zeptala: "a co teď?"
Jiřík popřemýšlel: "V té pohádce myslím bylo, že princ políbil Růženku a ta se probrala. Tak to zkus?"
Princezna se jen začervenala a pak řekla: "Mám lepší nápad." A odběhla.
Pak se vrátila s kýblem studené vody a na prince ho celý vylila. Princ se okamžitě vzbudil a vyskočil celý zmatený. Jirka s princeznou se jen smáli. Ale jak se střetli princovi a princezniny oči, byla to láska na první pohled.
A co nevidět na to byla i svatba.

Pokud se vám pohádka líbila přečtěte si další o Zelené Karkulce
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama